Konec týdne přinesl velmi teplé počasí ovlivněné tlakovou výší na západní Evropou. Vysoké základny umožnil pěkné přelety i přes velké oblasti s čistou termikou. Zejména na pohraničních kopcích to byla výborné. Ve čtvrtek Michal Fík s Markem Blaťákem uletěli pěkné přelety a v pátek se k nim přidali i Roman Jokl a Michal Dráb. Oba obtáhli přes 300 FAI.
V sobotu se na letišti sešli letuchtiví plachtaři, kterým pracovní povinnosti neumožnili letět v pracovní dny. Do vzduchu se opět dostaly všechny naše stroje. Přibližující se zvlněná fronta nám trochu kazila plány, ale doufali jsme, že se předpověď tentokrát plete.
Dle vývoje počasí jsme nakonec volili polygony přes Brdy, kde jsme očekávali kumuly a pak na jihozápad. Startovali jsme trochu později, než bylo nutné. Stejně jako minulý týden byla poměrně úzká silná jádra, která se hůř hledala. Na Dobříš to byla jízda. Po otočce následovalo nepříjemné zjištění, že se za námi napékají velké kongesty. S Lukášem Koukalem jsme se vydali na druhou otočku- Horšovský Týn. Měli jsme štěstí, neboť nás jižní hrana přeháněk donesla až přímo k ní. Párkrát jsme zmokli, ale hrana nesla a na slunci se vytvářely opět stoupání. Cestu zpět na Dobříš nám ale zavřel velký rozpad. Já ještě zkoušel využít lepší klouzavosti a obletět přeháňku. Za ní však už bylo mrtvo, takže jsme byli nuceni předčasně ukončit trať. Mohli jsme tak jen závidět pilotům na Jeseníkách a Orlických horách, kteří na rádiu nadšeně mluvili o základnách ve 3 km a stoupáních přes 4 m/s.
Večer se na letišti konalo posezení s opékáním prasete a country kapelou.
Ve Zbraslavicích skončilo mistrovství světa žen v plachtění, které se velmi vydařilo- 12 disciplín a spoustu letů kolem 300km. Alena Netušilová předvedla skvělou stíhací jízdu po přistání do pole v 2. disciplíně a skončila stříbná jen kousek od zlata, které nakonec nevyšlo. Ve standardní třídě bohužel Jana Vepřeková neudržela ke konci vedení a získala bronzovou medaili.
