Ke konci týdne to konečně vypadalo, že by mohlo správně fouknout. V pátek nás ještě zastavily předpovídané přeháňky a pracovní povinnosti, ale v sobotu jsme s Romanem Lanzendorfem vyrazily s Cirrusem do Podhořan. Spolu s námi se tam sjelo spoustu dalších natěšených plachtařů, takže z toho byla i pěkná společenská událost.
Rozfoukalo se po desáté hodině a byla pekelná zima. Ze začátku Romanovi trvalo, než se přizvedl kvůli slabšímu větru. Odměnou bylo pěkné svezení pod nízko plujícími kumuly a sluníčkem osvětlenými kopečky Železných hor. Většina listí už opadala, o to víc zářily žluté modříny.
Po téměř dvou hodinách letu notně zmrzlý Roman přistál a předal Cirra mně. Vlečná odmávala poměrně brzo, ale hlavní hřeben dával pěkně, navíc se utrhly i nějaké stoupáky, takže jsem se rychle zvedl a šel na odlet. Vítr kolem 10-12 uzlů, maximimálně do 16. Severní svah moc neznám, takže jsem zvolil umírněnou variantu a pro odlet i otočný bod jsem zvolil Semtěš, což je vesnička na hraně svahu asi 5 km západně od letiště. Na jihu klasicky lom ve Štikově. Celkově 180 km přes 5 OB. Svah nesl pěkně, takže jsem si po celou dobu držel bez problémů výšku a jen při předposledním ramenu jsem potřeboval trochu dobrat. Místy mi ze začátku pomohla termika. S končícím dnem pak zesílil vítr. Trať mi vyšla tak akorát. Doletěl jsem ji rychlostí lehce přes 100km/hod, vrátil se na hlavní hřeben a začalo se smrákat a rychle uklidňovat vítr, takže jsem přistál, než se sesypali ostatní.
Naložili jsme s Romanem letadlo a odvezli ho do Mýta, kde ho čeká oprava vůlí na výškovce, aby bylo připravené na příští sezónu. Vydařená akce a díky Romanovi za organizaci!
