Létání v západních Čechách má dnes již více než devadesátiletou tradici. Právě otevíráte čtvrtou část knihy Letectví a město Plzeň, která se zabývá obdobím 1945 až 2000. Předcházející tři díly popsaly období od roku 1874 až po konec druhé světové války. Tato kniha nebyla zamýšlena jako historická studie či suchý výčet událostí, ale spíše jako pokus přiblížit veřejnosti a mladším členům aeroklubu atmosféru pionýrských dob létání, nadšení a obrovskou práci, které bylo potřeba k vybudování našeho aeroklubu.

Do doby největšího rozvoje Západočeského aeroklubu Plzeň před druhou světovou válkou tvrdě zasáhla německá okupace. Letci nesměli létat, letiště s veškerým majetkem zabrali Němci, zničili archiv aeroklubu a podvodem zapsali letiště jako svůj majetek do zemských desek i do pozemkových knih. Čtyřicet pilotů aeroklubu odešlo bojovat za svobodu do francouzského a britského letectva. Dvacet jich padlo, dvanáct dalších popravili Němci za odboj. Členové aeroklubu pomáhali americké armádě osvobodit Plzeň, později se jich několik desítek vydalo na pomoc bojující Praze. Dva z nich v kvěnu 1945 na pražských barikádách padli.

Začal nadšený a bohužel krátký poválečný vývoj, kdy byl v radostné atmosféře znovu nabyté svobody aeroklub obnoven z trosek. Rostoucí provoz na starém aeroklubovém letišti, na kterém začínali průkopníci aviatiky již v dobách před první světovou válkou (bývalo na místě budov dnešní Západočeské univerzity), se bohužel neslučoval s provozem na vojenském letišti Plzeň-Bory. Armáda s radnicí sjednala postupné přestěhování aeroklubu do Plzně–Letkova a protiprávně převzala letiště Bory jako německý konfiskát místo navrácení letiště městu a aeroklubu.

Plány na vybudování nového letiště i chod aeroklubu poznamenaly události z února 1948. Nejtěžší ranou bylo vyloučení více než šedesáti politicky nepohodlných členů z aeroklubu. Přesto se začalo s výstavbou nového letiště v Letkově. Nejprve byla pole od rolníků pronajímána. Změnila se doba, komunisté peníze z pokladny KNV určených na výkup letištních pozemků na podporu bojující Koreji a ze smělých plánů na výstavbu letiště zbylo pramálo. Pozemky na Letkově byly protiprávně rolníkům zabírány, což zavdalo příčinu mnohým problémům s nimiž se musíme potýkat dodnes.

Letiště Plzeň-Letkov podle původních plánů nebylo možno dokončit. Sloužilo tehdy převážně plachtařskému provozu. Armáda mezitím postavila nové letiště v Líních a letiště Plzeň-Bory na čas opustila, aby se později vrátila a umístila zde vrtulníkový pluk. Protože Letkov nebyl pro silný provoz motorových letadel způsobilý, zůstal motorový odbor a parašutisté na Borech a plachtařský odbor na Letkově. Za éry Svazarmu byla činnost aeroklubu značně dotována armádou i státem a i přes omezení vyplývající z politické situace můžeme konstatovat, že léta padesátá a šedesátá byla zlatými léty aeroklubu, co se týče činnosti i vybavenosti leteckou technikou, ne všichni však směli létat. Pro politicky nevyhovující občany bylo létání téměř nedostupné. S upadající hospodářskou úrovní země postupně upadala i státní podpora létání. Velké změny nastaly po roce 1989. Navrátila se demokracie. Byl obnoven Aeroklub České republiky a jednotlivým aeroklubům byla vrácena právní subjektivita a s tím i povinnost postarat se řádně o mnoho vlastních záležitostí od sepsání stanov, péči o majetek, přes provoz vnitrostátního veřejného letiště až po výcvik nových pilotů.

Dalším významným rokem byl rok 1996, kdy armáda protiprávně konfiskátem nabyté letiště Bory směnila s městem Plzeň za byty a město změnilo letiště na průmyslovou zónu. Aeroklub se začal bránit, vyšly najevo protiprávní akty odvíjející se už od dob německé okupace. Zastupitelstvo města proto rozhodlo sloučit motorový a plachtařský odbor, v té době již samostatné aerokluby a přestěhovat motoráře na Letkov s tím, že finančně výrazně pomůže s výkupem pozemků v Letkově, stěhováním a odstraněním starých ekologických zátěží. Bez této pomoci města by aeroklub v Plzni stál na pokraji zániku. Při řešení této složité situace velmi pomohl vahou své osobnosti čestný předseda aeroklubu generál Antonín Liška, bývalý stihač RAF. Výsledný aeroklub Plzeň-Letkov se potom za vydatné pomoci řady členů podařilo finančně a majetkově stabilizovat, mnoho práce je však stále ještě před námi.

Shromážit podklady pro vznik této knihy nebylo jednoduché, původní kroniky Západočeského aeroklubu se za německé okupace a v období, kdy aeroklub byl nahrazen Dobrovolným svazem letectví a později převeden pod Svazarm, staly nezvěstnými. Velkou pomocí jsou vzpomínky pamětníků, mnoho z nich nám zapůjčilo unikátní fotografie.

Děkuji všem, kteří mi pomohli.

Vzpomínali a fotografie zapůjčili:

  • Ing. Jaroslav Čejka – AK 1970-dosud, instruktor kluzáků
  • Jaroslav Fremr – AK Starý Plzenec 1946-1954
  • Václav Frouz-AK 1962-1990, instruktor para
  • Ing. Josef Honzík – ZA, AK 1949-dosud, instruktor kluzáků, pilot mot. letadel, instr. ULL
  • Ing. Petr Holubinka – AK 1961-1970, pilot kluzáků
  • Karel Kabát – AK 1945-1973, instruktor motorového létání
  • Oldřich Kovářík – ZA1936-39,46-49, AK 1956-59, instruktor motorového létání
  • Zdeňek Krš, AK 1961-1980, pilot motorových letadel
  • Jaroslav Krasl – Plzenec 1946-50,53-55 Letkov, instruktor modelář, pilot kluzáků
  • Jiří Kybic – AK 1950-1960, pilot kluzáků
  • Jiří Lauermann – AK 1946-1960, instruktor kluzáků, intruktor motorového létání
  • Jan Líbal – AK 1970-1992, pilot kluzáků
  • Jiří Matějovský – 1945 modelář, AK 1950-dosud, instruktor kluzáků, instruktor mot. létání, pilot vrtulníků.
  • Josef Matějovský – ZA, AK 1947-1973, pilot kluzáků, instruktor motorového létání
  • Karel Matoušek – AK 1960-1975, instruktor para
  • Bohumil Míka – AK 1960-1985, instruktor para
  • Bohumil Miksan – 1945 modelář, AK 1946-1985, ispektor motorového a plachatřského létání
  • Ing. Miroslav Motl – AK 1968-dosud, instruktor kluzáků
  • Ing. Miroslav Neumann – AK 1985-dosud, pilot kluzáků, pilot motorových letadel
  • Karel Ouhrabka – AK Starý Plzenec 1946-1953
  • Ing. Ladislav Pech – AK 1950-1972, instruktor para, AK Letkov1997 – dosud, pilot kluzáků
  • Václav Rada – AK 1973 – dosud, instruktor kluzáků, pilot ULL
  • Ing. Jindřich Semler – ZA, AK 1946 – dosud, instruktor kluzáků
  • Josef Slanec – AK 1962-1981, pilot motorových letadel
  • Prof. Ing. František Sova CSc. – AK 1956- dosud, instruktor kluzáků, instruktor ULL
  • Ing. Milan Svoboda – člen širšího reprezentačního týmu, instruktor kluzáků, pilot mot. letadel
  • Vojtěch Treml – AK 1956 – 1985, instruktor para
  • Ing. František Ungr – ZA, AK 1946 – 1970, modelář, instruktor kluzáků

Na knize se podílelo mnoho dalších lidí, za všechny musím jmenovat Lenku Poláčkovou a Ondřeje Skálu, organizačně pomohl tisk zajistit ing. Neumann. Doufám, že se Vám výsledek našeho společného snažení bude líbit.

Ing. Jan Kárník, Plzeň 2002

 

Použité zkratky: ZA=Západočeský aeroklub Plzeň

AK=Aeroklub Plzeň-Bory a Aeroklub Plzeň-Letkov