autor: Ing. Jindřich Semler

V r. 1949, kdy novému velení armády ČSR přestal vyhovovat provoz kluzáků v bezprostředním sousedství vojenského letiště Bory, začalo vedení Západočeského aeroklubu hledat prostor pro vybudování nového sportovního letiště.

V té době bylo dosti využíváno svahové letiště Západočeského aeroklubu mezi obcemi Koterov a Božkov. Byla proto snaha situovat nové letiště právě do tohoto prostoru. Jako nejsnazší řešení se nabízela možnost přenést činnost aeroklubu na louky pod svahovým letištěm, které využívala v r. 1945 jako polní letiště americká armáda a i Západočeský aeroklub tento prostor využíval k příležitostnému navijákovému i aerovlekovému provozu. Protože však tento prostor spadal do zátopové oblasti řeky Úslavy, bylo od této možnosti upuštěno. Pozornost byla dále věnována poměrně málo členité oblasti východně od svahového letiště mezi obcemi Koterov a Letkov. Tento prostor byl sice rozčleněn množstvím různě vysokých mezí a třemi hlubokými úvozovými cestami, úpravy tohoto terénu však byly i s omezenými prostředky Západočeského aeroklubu zvládnutelné.

Vedení Západočeského aeroklubu pod přímým vedením ing. Haura jednalo o využití tohoto prostoru jako budoucího letiště na Ministerstvu dopravy. Po celkem příznivých úvodních jednáních byl se strany Ministerstva dopravy vysloven požadavek ověřit, zda vyvýšenina Háje jihozápadně od uvažovaného prostoru nebude při jihozápadním proudění ovlivňovat tento prostor nežádoucí turbulencí.

K ověření tohoto požadavku bylo nutno vyčkat až do doby po sklizni úrody z polí. Vhodná meteorologická situace nastala 26. listopadu 1950. Jihozápadní vítr toho dne dosahoval rychlosti 2 – 4 m/sec při nárazech do 6 m. Oblačnost tvořilo 6/8 stratů. K ověřovacím letům byl použit kluzák GB IIb OK 8056 po startu za navijákem Ford V8. Podvozek tohoto německého navijáku byl v dílnách ZA Plzeň upraven použitím podvozkových kol nákladního kluzáku Gotha, takže umožňoval převoz i po značně rozměklém terénu. Protože v prostoru uvažovaného letiště byly dva vzrostlé sady včetně zděného objektu, byl naviják postaven na poli v sousedství jižního okraje dnešního letiště v úrovni dnešních hangárů. Starty kluzáků byly prováděny z pole porostlého vojtěškou, které v současné době tvoří jihozápadní okraj letiště.

První start za spodní závěs provedl ing. Hauer v délce 6 minut. Naviják obsluhoval Jindra Semler. Druhý start provedl Jindra Semler, naviják obsluhoval ing. Hauer. Tento start byl proveden s delší výdrží v přízemním letu. Doba letu 5 min. Přistání těchto dvou letů bylo v místě startu při zadním bočním větru v úhlu cca 45º. Třetí start provedl opět Jindra Semler. Přistání bylo voleno tak, aby proběhlo v bezprostřední blízkosti vyvýšeniny Háje směrem od Starého Plzence, tedy s bočním větrem zpředu, doba letu 6 min.

Při všech těchto letech se neprojevil nepříznivý vliv vyvýšeniny Háje, což ze země hodnotil instruktor V. Tichý. Výsledek byl projednán s pracovníky Ministerstva dopravy, kteří poté neměli další připomínky k situování letiště v tomto prostoru. Je tudíž možno konstatovat, že první lety v prostoru budoucího letiště Letkov proběhly právě 26. listopadu 1950.