autor: Prof. Ing. František Sova,CSc., předseda AK v letech 1976-1986

Koncem sedmdesátých let se objevila možnost přestavby objektu kanceláří v přední části hangáru I. Tato možnost vyplývala ze skutečnosti, že se podařilo přesvědčit rodinu Ostereichovu, obývající byt 1+1 v tomto objektu, aby se vystěhovala, a také z toho, že byla patrná podpora pro akci Z jak ze strany ObV NV Plzeň Slovany i ze strany MěV Svazarmu. Byla tedy vyprojektována nástavba zmíněné provozní budovy v akci Z, tj. formou svépomocných brigádnických hodin. Jakmile započaly úvodní projekční práce, zjistilo se paradoxně, že celý areál Letkova byl vybudován na cizím pozemku, fakticky ku prospěchu majitelů pozemku. Bylo nutno tedy uskutečnit s pomocí pověřeného oddělení ÚV Svazarmu a za podpory ObV NV Plzeň Slovany výkup těchto pozemků. Výkup proběhl bez problémů, majitelé byli tehdy velmi překvapeni, že něco ještě vlastní a že jim někdo nutí peníze za něco, co jim někdo jiný kdysi dávno sebral, a byli tehdy ochotni prodat i pozemky, na kterých se rozkládala přistávací a vzletová plocha. Akce, která byla za tímto účelem iniciována na ÚV Svazarmu, se přes počáteční nadějný vývoj nikdy liknavostí aparátu ÚV Svazarmu nedotáhla do konce.

Zrealizovaným výkupem pozemků se tedy mohla akce přestavby provozní budovy v létě 1980 rozběhnout a do konce roku 1980 jsme již mohli nastěhovat nový nábytek, na jehož pořízení jsme dostali příspěvek převážně od MěV Svazarmu Plzeň. Zřejmě opojeni úspěchem a nečekanou podporou jsme následujícího roku pokračovali přístavbou dílen a garáží k severní straně stávajícího hangáru I. Za tím účelem bylo nutno zrušit starou dílnu i vysloužilý „babinec“, který byl stejně v posledním čase využíván jen jako skladiště všeho možného a nemožného. V průběhu výstavby se ale ukázalo, že sousto, do kterého jsme se tentokrát zakousli, bylo již nad síly některých z nás, a tak se pochopitelně počáteční euforie z díla poněkud vytratila, také proto, že se ten rok ve značné míře vyskytoval nepřítel s latinským názvem „cumulus humilis“. Přesto hrstka statečných dokázala i za přívalů deště se sněhem výstavbu těchto objektů do konce roku dokončit.

Je třeba ocenit pracovitost a skromnost tehdejších letkováků, kteří často ve svízelných podmínkách a za minimální odměnu počítanou v prolétaných hodinách, dokázali vytvořit dobré podmínky pro činnost dalších generací, neboť i v dalších letech, sice ne s takovou intenzitou, stavební práce na Letkově probíhaly na rekonstrukci zadního hangáru. O celkově dobré situaci tehdejšího kolektivu svědčí i fakt, že v hodnocení výkonného létání se Aeroklub Letkov pohyboval dlouhodobě na 2. až 3. místě v rámci celé tehdejší ČSSR.