autor: Lauermann

Bylo to roku onoho, někdy v padesátých letech, snad v roce 1954 až 56, nevím přesně. V tom čase a v tom dni muselo být počasí pro plachtaře přímo ideální. Dalo se létat a také se létalo po celém vzdušném prostoru Plzně i Rokycan, tedy v letovém prostoru celého plzeňského aeroklubu v rámci Svazarmu. Zřejmě se prováděly i výškové lety, protože se ve výšce mezi mraky potkali dva piloti. Jeden pilotoval větroň, druhý švýcarský čtyřmotorový dopravní letoun. Toho švýcara se to zřejmě dotklo dost nemile, že se mu po letové cestě promenáduje větroň a nemá ani snahu uhnout. Svěřil se ještě za letu kontrolní věži v Ruzyni a hlášení ze zabezpečovací letecké služby dorazilo do Plzně po telefonu neprodleně. Následoval okamžitý zákaz létání pro plachtaře v Plzni a Rokycanech s udáním důvodu, který ohlásil Švýcar. Mimoto jsme měli udat pachatele. Takže než všichni přistáli, měli doma zákaz létání. Pokud vím, dodnes se pachatel nezjistil. Ani se tomu nedivím, přece víme, jak jsme na tom, když nás termika nadzvedne. Zrak zabodnutý do varia, a kdyby ručička výškoměru nebyla za sklem, tak bychom ji postrkovali prstem. Jak můžeme vědět, že v tak velkém prostoru někomu překážíme.

V té době, tedy zákazu létání pro plachtaře až do vyšetření, jsme nacvičovali na Borech sbírání a shazování zpráv. Létali jsme to v Piperu. Jenže sebrat zprávu na letišti a následně ji shodit na stejnou plochu nebylo to pravé. Shození se má provést utajeným letem, aby nepřítel nepoznal, kde byla zpráva shozena. Přišli jsme na nápad shodit zprávu na Letkov. Je to mimo město, je tam klid, kamarádi plachtaři drží smutek, tak toho využijeme. Když už budeme shazovat zprávu na Letkově, tak ať kamarádi vidí, že na ně myslíme. Měli jsme mezi sebou šikovného kreslíře, který zprávu dokreslil vyobrazením nešťastného setkání dopravního letounu s větroněm a jak švýcar nadává. Zpráva byla shozena, na letišti v Letkově zaznamenána přítomnost plachtařů. Spokojeni, že velitelské stanoviště zprávu sebralo a rozluští, jsme odletěli zpět na Bory. Při dalším průletu pro shození zprávy jsme zaznamenali zvýšený ruch na letištní ploše. Ve směru průletu stála řada plachtařů, a když jsme prolétávali nízkým letem kolem nich, najednou se všichni předklonili a vystrčili na nás zadky.

Byla to vtipná odpověď na naši první zprávu a my jsme se na ně nezlobili, byli to přece kamarádi ve zbrani a v duchu jsme jim přáli, aby vyšetřování už skončilo a mohli zase do luftu.