autor: Jiří Lauermann

Poletuji si nad třebouňským svahem od jednoho konce ke druhému, když najednou vidím Pipera přilétajícího od Plzně, jak si to ke mně šine a pokouší se zaplachtit si se mnou nad svahem. Moc se mi to nelíbilo, protože jsem musel dávat větší pozor, abychom se nesrazili, byl přece jen rychlejší. Za chvíli se někam ztratil a byl od něho pokoj. Po přistání se ptám kamarádů, co vědí o tom vetřelci, který si chtěl motorově zaplachtit. Jó ten už je na cestě domů, jeho spolucestujícímu nebylo dobře, tak ho naložili na auto a upalujou do nemocnice. Tonda T. totiž vletěl do lesa, zněla odpověď. Pilot havarovaného Pipera byl obětavý člen našeho plachtařského odboru, dobrý kamarád, jeden z několika plachtařů, kteří si udělali motorový výcvik, a přiletěl se na nás podívat. Motoráři si ještě ten den přijeli pro havarovaný aeroplán, ale jedno podvozkové kolo ne a ne najít. Horší to bylo s druhým členem posádky, v nemocnici ho zabalili do sádrového krunýře. Měl poraněnou páteř.

Motorářům jsme slíbili, že se jim po tom kolečku podíváme, máme tady výcvikový kurs, takže po létání zahájíme pátrání, co bychom pro kamarády neudělali. Dlužno říci, že se kolečko dodnes nenašlo, i když se hledalo po dvojicích každý den. Snad to bylo tím, že dvojice byly převážně složeny z plachtaře a plachtařky. Ještě bych se zmínil o památné větě, kterou Tonda pronesl už jako pilot motorových letadel. Prohlásil: „S Pajprem může létat každej vůl“. Motoráři mu to po havárii opravili: „Tondo, s Pajprem může létat každej vůl, ale ty ne“.