autor: Jiří Matějovský

Jak-11 byl dvoumístný cvičný letoun pro pokračovací výcvik vyvinutý v Sovětském svazu v roce 1946. V letech 1952-1956 byl licenčně vyráběn v n.p. Let Kunovice pod označením C-11. Po zavedení cvičného letounu L-29 Delfín byly Jaky postupně vyřazovány z armády a předávány aeroklubům.

Letouny C-11 přišly do aeroklubů Svazarmu v roce 1960. Myslím, že lepší létání předtím a ani později aerokluby na jednomotorovém letadle nezažily. Z Plzeňáků byli na tento typ postupně přeškoleni:

• Zdeněk Dědek – instruktor
• Matějovský Josef – instruktor
• Milan Fišer – instruktor
• Sokolík Josef – instruktor
• Matějovský Jiří
• František Mann
• Zdeněk Plaček

V roce 1962 pak byly internátně přeškoleni Jiří Bělohlavý a Zborovský.

C-11 byla opravdu příjemnou změnou v létání. Letoun byl poháněn hvězdicovým sedmiválcovým motorem AŠ-21 (zvihový objem 20,7 litru) o výkonu 700 koní. Motor se startoval stlačeným vzduchem, měl uklidňující bublavý zvuk a interiér byl od něj vždy pořádně vyhřátý. Při pojíždění nebylo dopředu moc vidět a při rozjezdu se v okamžku, kdy se odlepila ostruha od země, muselo použít téměř plné pravé výchylky směrovky ke kompenzaci kroutícího momentu vrtule.

Oproti dosavadním typům se startovalo bez klapek, protože ty byly ovládány pneumaticky a měly jen jednu polohu (doraz) na 45 stupňů, takže se používaly jen při přistání. Ustálená stoupavost po vzletu byla asi 14 m/vt, maximální rychlost v horizontu byla 465 km/hod., cestovní cca 350 km/hod. Na C-11 se létala pokračovací osnova včetně akrobacie a skupin. Pro akrobacii byla spodní hranice 1500 m, horní hranice 4000 m sol. Jednou jsem při pomalu vybíraném zvratu v kouřmu, kdy jsem si nebyl jist svojí polohou, dosáhnul rychlosti 700 km/hod. Velmi pěkně a pohodlně dělala výkruty – stačilo použít jen křidélka. Citlivost řízení byla příjemná i při skupinovém létání. Při akrobacii se musalo dávat pozor na záporná přetížení, docházelo při nich k přetržení sloupce oleje v hydraulickém ovládání vrtule – ta se pak postavila do praporu a následovalo nouzové přistání. Jak-11 byl poměrně těžký, rychlost na finále měl okolo 180 km/hod. V Plzni dolétaly C-11 koncem šedesátých let. Zbylé letuschopné stroje byly prodány do Egypta. V Plzni létávaly C-11 OK-HFF, OK-HFD, OK-IJA.