Josef Honzík se narodil 30.3.1933 v Plzni. Ve Škodovce, kde po ukončení studia na plzeňské technice celý život pracoval byl uznávaným odborníkem a na výsledky svojí práce ve škodováckém kolektivu byl zaslouženě hrdý. A bylo na co být hrdý. Škodovka vyvážela velmi kvalitní obráběcí stroje do celého světa a Josef Honzík často pomáhal řešit problémy při jejich montáži.

Svojí zálibou v kulinářském umění si již v mladém věku vysloužil přzdívku Anča, pod kterou byl znám široké, nejen plachtařské veřejnosti. Na období, kdy tradice buřtových hodů byla nahrazena Ančovo Kung paem, budeme všichni dlouho a rádi vzpomínat. Recept i hůlky, kterými se jídlo konzumovalo pocházely přímo z Číny a použít při těchto společenských akcích lžíci bylo považováno za akt slabosti. Ale s postupem času se většina z nás vypracovala na takovou úroveň, že byli schopni polapit na talíři i "burák na zádech", což bylo považováno za hůlkovou maturitu. Ale ať se Josef pustil do klobásek, nebo vína, vše bylo vyrobeno na profesionální úrovni a velmi chutné.

Letadla a létání mu učarovala ještě v dětských letech, v době války, kdy sledoval na Borském letišti létání německých letců, kteří využívali Borské letiště v době okupace jako své výcvikové středisko. Se zájmem sledoval i letadla amerických letců, kteří koncem války a po jejím skončení látali nad Plzní. Létat začal ještě v Západočeském aeroklubu na Borech a na svahu v Koterově, kde splnil jednu z podmínek Stříbrného plachtařského odznaku, pětihodinový let. Po přestěhování plachtařského odboru na Letkov byl mezi členy, kteří na Letkově začínali letiště stavět. Patřil mezi přední československé reprezentanty v plachtění, jako třetí čechoslovák a 51. na světě splnil podmínky Zlatého plachtařského odznaku FAI se třemi diamanty. Byl plachtařským instruktorem i inspektorem. Podílel se na vycvičení více než 200 plachtařů. Létal i motorově. V Aeroklubu Plzeň - Bory, ale i na Letkově, kde se věnoval převážně vlekání kluzáků pro náš aeroklub. O svých zážitcích z létání uměl krásně vyprávět. Hlavně o létání v mracích, které bylo pro většinu těch mladších již zapovězenýn snem. Inspiroval tím mladé plachtaře ve snaze dosáhnout též hodnotných plachtařských výkonů. Plachtění, kdy létáme celé hodiny v termice nebo ve vlnovém proudění jen s využitím přírodních sil považoval za nejkrásnější leteckou činnost. Každý plachtař, který chce dosahovat špičkových výkonů musí být i dobrým meteorologem. A i v tomto oboru patřil Anča nejen na Letkově ke špičce. Byl vždy ochoten zodpovědět odborné dotazy méně zkušených pilotů a poskytoval jim cenné rady. Ve věku, kdy již sám nezávodil, vždy podporoval výkonné plachtění a fandil svým mladším kolegům. Na závěr svojí letecké kariéry se zasloužil o velký rozvoj létání s ultralehkými letadly na Letkově, kde se podílel na výcviku více než 180 pilotů. V aeroklubu zastával i funkci náčelníka a předsedy. Létání zasvětil velkou část svého života. Nedá se na něho zapomenout. Proto jej členská schůze aeroklubu jmenovala čestným členem.

Ing. Josef Honzík zemřel 2.4.2014 ve věku 81 let. 

Sepsal: Ing. Mir. Neumann a Václav Rada