Narodil se 5.10.1918 v Praze. Mládí s rodiči a čtyřmi sourozenci prožil v Dobrušce. Zde vychodil základní školu, pokračoval na grafické škole a stal se typografem v místní tiskárně.
V roce 1936 byl přijat do Školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou úspěšně za dva roky dokončil a nastoupil k Leteckému pluku č.4 na odloučené letiště Pardubice jako desátník.
Z Němci okupované vlasti odchází 1.6.1939 do Polska a dále do Francie, kde vstupuje do Cizinecké legie. Po vstupu Francie do války je odeslán v září 1939 do stíhacího střediska v Chartress, odtud k Groupe de Chasse II/10 a dále k Groupe de Chasse I/6, kde létá v Československé skupině na stíhačkách Morane Saulnier M.S.406C1. 11.června 1940 mu v boji s Bf109 byla prostřelena nádrž, došlo palivo a při nouzovém přistání si vážně poranil páteř. Z Francie odjíždí lodí, jako jeden z posledních, 26.června 1940 se sádrovým krunýřem.
V anglickém Cosfordu byl přijat do RAF s hodností Sergeant. V září 1940 zahájil stíhací výcvik na Hurricanech u 6. OTU a v říjnu byl přidělen na základnu Speke u Liverpoolu k 312. čs stíhací peruti, kde létal s malými přestávkami do srpna 1942. Tehdy mu byla udělena čs. medaile za chrabrost s citací: „ rotný Štandera jest velmi dobrým pilotem, který nalétal 56 hodin operačních letů za velmi těžkých podmínek při ochraně konvojů a 14 hodin v útočných operacích nad Francií, při čemž prokázal svoji statečnost a nadšení pro boj“.
Po ukončení operační túry létá jako instruktor a pak se vrací na osm měsíců k 312. peruti. Absolvuje ještě noční výcvik stíhače na letounech Blenheim a Beaufighter. V únoru 1944 odchází k 68. noční stíhací peruti v hodnosti Pilot Officer. Vykonává noční hlídkovou činnost na letounech Beaufighter a později Mosquito v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky. Účastní se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Později zneškodňuje létající pumy V1 a provádí hlídkové lety nad Severním mořem. Při bojové činnosti nalétal 1320 hodin. Až v červnu 1945 se jeho rodina, po 6 letech války dozvěděla, že Miroslav Štandera přežil.
V srpnu 1945 přilétá do vlasti v hodnosti poručíka. V roce 1946 byl přecvičen v Angli na nový typ Mosquito FB.VI. Po návratu je umístněn k 24. bombardovacímu pluku v Plzni. Pak až do roku 1949 působí na Slovensku jako instruktor v hodnosti kapitána. Je však komunisty vyhozen z letectva. Těžko hledá práci, najde ji až v Kovošrotu, na Tachovsku sbírá železný šrot. Když si pro něho přijdou členové STB, má štěstí, že není doma, soused ho varuje, hostinský pohostí na cestu. V noci přechází hranici do Německa. Odchází do Anglie, kde pokračuje v RAF do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem a pracuje ve firmě, která opravuje čajové konvice pro celé impérium. V roce 1983 odchází do důchodu a stěhuje se do Bavorska.
V roce 1994 se vrací do vlasti a žije v Plzni u své dcery. Zapojuje se do odbočky Svazu letců ČR v Plzni, Československé obce legionářské a stává se čestným členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. Zde si v přátelském kruhu vyzkoušel létání v termice s kluzákem Blaník a se členy aeroklubu létá i s motorovými letadly. Je čestným občanem Města Plzně. Rozkazem prezidenta republiky byl povýšen do generálské hodnosti. Je předsedou Svazu československých zahraničních letců. Obdržená vyznamenání: 2x Československý válečný kříž 1939, 3x Československá medaile Za chrabrost, Československá medaile Za zásluhy I.stupně, Československá vojenská pamětní medaile, Francouzský válečný kříž, Star 1939-1945, Air Star, War Medal.
V roce 1936 byl přijat do Školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou úspěšně za dva roky dokončil a nastoupil k Leteckému pluku č.4 na odloučené letiště Pardubice jako desátník.
Z Němci okupované vlasti odchází 1.6.1939 do Polska a dále do Francie, kde vstupuje do Cizinecké legie. Po vstupu Francie do války je odeslán v září 1939 do stíhacího střediska v Chartress, odtud k Groupe de Chasse II/10 a dále k Groupe de Chasse I/6, kde létá v Československé skupině na stíhačkách Morane Saulnier M.S.406C1. 11.června 1940 mu v boji s Bf109 byla prostřelena nádrž, došlo palivo a při nouzovém přistání si vážně poranil páteř. Z Francie odjíždí lodí, jako jeden z posledních, 26.června 1940 se sádrovým krunýřem.
V anglickém Cosfordu byl přijat do RAF s hodností Sergeant. V září 1940 zahájil stíhací výcvik na Hurricanech u 6. OTU a v říjnu byl přidělen na základnu Speke u Liverpoolu k 312. čs stíhací peruti, kde létal s malými přestávkami do srpna 1942. Tehdy mu byla udělena čs. medaile za chrabrost s citací: „ rotný Štandera jest velmi dobrým pilotem, který nalétal 56 hodin operačních letů za velmi těžkých podmínek při ochraně konvojů a 14 hodin v útočných operacích nad Francií, při čemž prokázal svoji statečnost a nadšení pro boj“.
Po ukončení operační túry létá jako instruktor a pak se vrací na osm měsíců k 312. peruti. Absolvuje ještě noční výcvik stíhače na letounech Blenheim a Beaufighter. V únoru 1944 odchází k 68. noční stíhací peruti v hodnosti Pilot Officer. Vykonává noční hlídkovou činnost na letounech Beaufighter a později Mosquito v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky. Účastní se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Později zneškodňuje létající pumy V1 a provádí hlídkové lety nad Severním mořem. Při bojové činnosti nalétal 1320 hodin. Až v červnu 1945 se jeho rodina, po 6 letech války dozvěděla, že Miroslav Štandera přežil.
V srpnu 1945 přilétá do vlasti v hodnosti poručíka. V roce 1946 byl přecvičen v Angli na nový typ Mosquito FB.VI. Po návratu je umístněn k 24. bombardovacímu pluku v Plzni. Pak až do roku 1949 působí na Slovensku jako instruktor v hodnosti kapitána. Je však komunisty vyhozen z letectva. Těžko hledá práci, najde ji až v Kovošrotu, na Tachovsku sbírá železný šrot. Když si pro něho přijdou členové STB, má štěstí, že není doma, soused ho varuje, hostinský pohostí na cestu. V noci přechází hranici do Německa. Odchází do Anglie, kde pokračuje v RAF do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem a pracuje ve firmě, která opravuje čajové konvice pro celé impérium. V roce 1983 odchází do důchodu a stěhuje se do Bavorska.
V roce 1994 se vrací do vlasti a žije v Plzni u své dcery. Zapojuje se do odbočky Svazu letců ČR v Plzni, Československé obce legionářské a stává se čestným členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. Zde si v přátelském kruhu vyzkoušel létání v termice s kluzákem Blaník a se členy aeroklubu létá i s motorovými letadly. Je čestným občanem Města Plzně. Rozkazem prezidenta republiky byl povýšen do generálské hodnosti. Je předsedou Svazu československých zahraničních letců. Obdržená vyznamenání: 2x Československý válečný kříž 1939, 3x Československá medaile Za chrabrost, Československá medaile Za zásluhy I.stupně, Československá vojenská pamětní medaile, Francouzský válečný kříž, Star 1939-1945, Air Star, War Medal.
