Základy Aeroklubu Plzeň-Letkov byly položeny na počátku padesátých let minulého století na svazích nad čtvrtí Koterov odkud se později přesunul o „kousek vedle“ na místa kde se nyní nachází letiště Plzeň Letkov. Od té doby byl Aeroklub Plzeň – Letkov do poloviny devadesátých let pouze čistokrevný plachtařským aeroklubem. V roce 1996 se zrušením letiště v Plzni na Borech se začal výrazně proměňovat. Doby, kdy ticho nedělního rána rušilo pouze jemné svištění navijákového lana jsou už jen nostalgickou vzpomínkou. Letiště Plzeň Letkov se tak stalo plnohodnotnou základnou pro motorové, ultralehké a bezmotorové létání. Poznejte naše milníky a seznamte s podrobněji s historií létání v Plzni.

Aeroklub Plzeň-Letkov je spolkem, které si klade za cíl sdružovat jednotlivce, kteří se věnují volnočasovým aktivitám v leteckých sportech. Vytváříme podmínky pro volnočasové a sportovní vyžití členů klubu a rozvoj sportovní letecké činnosti. Provádí odborný letecký výcvik a sportovní leteckou činnost ve všech leteckých sportech provozovaných v aeroklubu, provozuje letecké činnosti a jiné hospodářské činnosti za úplatu.

Aeroklub Plzeň-Letkov provozuje veřejné vnitrostátní letiště . Protože původní letiště vzniklo na místě bývalých luk a polí, bylo charakteristické svým profilem připomínající vlnu a řada pilotů z jiných letišť, kteří na Letkov letěli poprvé, tak přistávali až na druhý či třetí pokus, neboť přiblížení a přistání vyžadovalo zručnost a mnohdy i více odvahy. Proto začala na začátku 90-tých let min.století stavební úprava vzletové a přistávací dráhy (VPD), která spočívá ve výškovém vyrovnávání  a celkovém prodloužení VPD. Výsledkem bude dráha s travnatým povrchem, která svými většími rozměry přispěje k vyšší bezpečnosti leteckého provozu.

Letiště Plzeň–Letkov je díky své poloze a umístění právem považováno za jedno z nejhezčích letišť v Čechách. Letiště se nachází na jiho-východním okraji západočeské metropole. Svoji polohou na pomezí Radyňské vrchoviny a Rokycanské pahorkatiny je zejména v letních měsících hojně využíváno sportovními plachtaři. Plachtařskému provozu přispívá i absence leteckých řízených a omezených prostorů, kterými je Česká republika protkána zejména na východ od hlavního města Prahy.

Radyňská vrchovina a Rokycanská pahorkatina je vytvářena protáhlými rozvodnými hřbety převážně ve směru JZ – SV s nejvyššími vrcholy nepřesahujícími 560 metrů nad mořem. Členitost okolního terénu zvyšují i otevřená údolí řeky Úslavy.

Významným faktorem ovlivňujícím plachtařský provoz zdejšího letiště, je blízkost dalšího významného území a to Brdské vrchoviny. Toto území charakteristické absencí trvalého lidského osídlení pomáhá plachtařům v letních měsících v dosahování hodnotných sportovních výkonů. Rozsáhlý lesní celek horského charakteru mezi hlavním městem a západočeskou metropolí je jedinečný. Brdský celek si zachoval celistvost území díky přítomnosti armády, která zdejší prostor po dlouhá léta využívala k výcviku. Brdský celek patří k termicky aktivnějším pohořím.

Plzeňským plachtařům nahrává i faktor absence nížin, které nejsou pro tvorbu termické konvekce příliš vhodné. Pro výkonné plachtaře tak není problémem dosáhnout i vzdušnou čarou 60 kilometrů vzdálený hřeben Šumavy a provádět tak daleké přelety s využitím tohoto horského území.